Kočka – hravá společnice
Jednoho dne moji rodiče hledali něco, co by mohli přivést tetě jako dárek. Neměla narozeniny, ani svátek, zkrátka jen tak. Napadla je nějaká kniha, a tak navštívili knihkupectví, které jsem jim doporučil – knihkupectví Mobi. To je první mobilní knihkupectví v ČR, takže je rodiče mohli navštívit odkudkoliv pomocí mobilního telefonu. Knihu tak mohli vybrat nezávisle na sobě, bez zbytečných dohadů, zda je lepší ta či ona.
Po pár dnech ovšem oba přišli s celkem překvapivým závěrem. Taťka i mamka si v knihkupectví Mobi vyhlídli tu stejnou knihu. Jmenovala se Kočka – hravá společnice. A nejen to. Oba ji také v dobrém úmyslu objednali. Jednak je zlákal pohodlný nákup a sleva 25%, jednak měli obavu, že by se výběr tomu druhému nelíbil. A tak se stalo, že jsme jednoho dne vezli tetě hned dva stejné dárky.
„Ale, rodino,“ smála se teta, když ji rodiče pověděli o tom, co se přihodilo. „Já jsem podle vás tak hloupá, že jste mi na každou moji kočku koupili jednu knížku,“ dělala si teta z mamky a taťky legraci a stále měla pusu od ucha k uchu. „Honzo, podívej,“ ukazovala teta knihy svému manželovi, když se vplížil do místnosti. „Hm, Kočka – hravá společnice, double,“ utahoval si z našich strejda, který jistě také slyšel, co vyvedli.
„A kde jste ty knížky koupili?“ vyptávala se teta zvědavě a neodpustila si dodat: „, když už mám dvě.“
„V Knihkupectví Mobi. To je ti výborné knihkupectví,“ pokračovala mamka a nečekala na další tetiny otázky. „mají tam opravdu kvalitní literaturu a hlavně, dávají slevu 25% na každou knížku.“
„Prosím tě, nepovídej,“ ušklíbla se teta nevěřícně.
„No vážně. Je to mobilní knihkupectví, takže v něm můžeš nakupovat z mobilu třeba z práce nebo posilovny.“
„Fakt? Slyšíš to, Honzo,“ volala teta na strejdy, který mezi tím znovu někam odešel. „Pamatuj si knihkupectví Mobi, musíme se podívat, jaké knížky nabízejí. Ale Kočka – hravá společnice už kupovat nebudeme.“