Lucie Bílá – Můj fantastický rok
„To náš Honzík usne po obědě jako špalek,“ vysvětlovala jedna maminka druhé.
Katka a Simona chodí společně se svými dětmi na procházku zpravidla každé všední odpoledne mezi třetí a pátou hodinou. Děti mají ještě malé, obě se vozí v kočárku, a tak mají obě dámy dostatek času popovídat si o všem možném.
„Já nedávno dočetla knížku od Lucie Bílé,“ pokračoval rozhovor asi o pět minut později, když se obě maminky dostaly kousek od dětského hřiště. „Můj fantastický rok se ta kniha jmenovala. Doporučila mi ji známá a musím přiznat, že jsem nelitovala.“
„A o čem je?“ zeptala se zvídavě Katka.
„No, popisuje opravdu úspěšný rok Lucie Bílé, ale neboj, od bulváru to má daleko,“ vysvětlovala Simona. „Často se v té knize dá najít ledasco inspirativního.“
„Můj fantastický rok, povídáš? To si musím někam poznačit.“
„Jojo. Koupila jsem ji za báječnou cenu v knihkupectví Mobi,“ pokračovala Simona.
„A víš ty, že nejsi první, kdo mi o tom knihkupectví Mobi říká?“ pronesla Katka a jedním okem stále pokukovala po hloučku dětí, jež si hrály na dětském hřišti. „Prvně mě na ně upozornil asi manžel a později jedna kolegyně v práci.“
„No jo, Mobi je mobilní knihkupectví a má spoustu výhod. Můžeš z něj objednávat třeba z práce, z kavárny nebo klidně odsud.“
„Vážně?“ podivila se Katka.
„Jojo, stačí k tomu jen mobil. Navíc na každou knihu, kterou si v Mobi objednáš, dostaneš slevu 25%. Doma ji budeš mít do tří dnů,“ pokračovala Simona neúnavně ve vyjmenovávání všech možných předností jejího oblíbeného knihkupectví.
„Páni, tak to abych tam taky brzo zavítala,“ pronesla Katka nadšeně a ještě jednou se zeptala: „Mobi?“
„Ano, adresu má knihkupectvi.mobi,“ vysvětlila ochotně Simona kamarádce.
Dětské hřiště se z nenadání vyprázdnilo. Děti si zřejmě odběhly hrát někam jinam, a tak i obě maminky pokračovaly v chůzi a odpolední procházce. A právě v čas, jedno z dětí v kočárku se začalo probouzet.