Červená knihovna jako specifický literární žánr
Když se rozhodla společnost Rodina v období první republiky vydávat edici s názvem Červená knihovna, v níž byly knihy navíc výmluvně v červené vazbě, zřejmě netušila, že se tím zrodí nový žánr populární literatury, který vzbudí u čtenářek veliký ohlas. Červená knihovna se stala typickým žánrem patřící výhradně ženám a jejich touze po čtení o lásce, vášni a možná i překračování tehdejších společenských tabu, když ne ve skutečnosti, pak alespoň na stránkách knih.
Červená knihovna se ovšem řadí mezi méně hodnotnou literaturu díky svým značně banálním příběhům a stále stejným klišé, které se táhnou od knihy ke knize. Nezbytným ústředním motivem je milostný vztah v různých variacích, jemuž téměř vždy cosi brání. Žena je tak obvykle postavena před nelehkou volbu, obvykle v zajetí společenských norem, ale nakonec to vždy skončí dobře. Musí, protože takhle si to čtenářky žádají. Špatné konce a všednost potkávají všude kolem sebe v realitě, takže na stránkách knihy se potřebují oddávat svým snům, ideálům a představám. Mnohé ženy také skrze identifikaci s hlavními postavami knihy najdou ve svém životě podobnosti s příběhem a ulehčí se jim, i když jen na chvíli a jen zdánlivě. V tomto směru plní knihy červené knihovny dokonale funkci odpočinku, potěšení na duši a ulehčení na srdci.
Přesto, že má červená knihovna tak blahodárné působení na ženská srdce, způsobil tento druh literatury nešťastnou stereotypizaci ženy v osobu, která nedokáže přijímat složitější obsahy než jsou triviální milostné příběhy a která se o nic jiného dokonce ani nezajímá. Doufejme, že tento úděl úspěšně rozbije moderní žena, jejíž zájmy a možnosti jsou nyní více než široké, a červená knihovna zůstane nikoli jedinou četbou, ale příjemným zpestřením a potěšením.
Internetové knihkupectví Beletrie