Science fiction vs. postmoderní realita
Umělecký literární žánr science fiction byl již od svého vzniku svým způsobem upozaďován převládající krásnou literaturou, v níž šlo o žádoucí reálné zobrazení skutečnosti nebo aspoň její ideální podoby. Sci-fi knihy byly vždy hlavním proudem odsuzovány jako díla snílků, kterým mohou rozumět zas jen podobní fantasté, kteří nedokážou stát nohama pevně na zemi. Důvodům, proč tento literární žánr vznikl, je však velmi snadné porozumět. Sci-fi neboli vědecko-fantastické příběhy v sobě odrážely nadšení z vědeckého, potažmo technologického pokroku, jenž byl nastartován druhou průmyslovou revolucí a trvá dodnes. Vyjadřovaly víru v prozářenou budoucnost a neomezené možnosti. Sci-fi knihy si pohrávají s lidskou fantazií, avšak zároveň se vztahují i k realitě, na rozdíl od fantasy, použitím některého vědeckého či technického prvku, což představuje pomyslnou spojnou nit.
V dnešním světě zcela ovládaném masovými médii se dá pozorovat, že realita, na níž jsme tolik lpěli, se postupně proměňuje a vytrácí, je nahrazována čímsi simulovaným. Dnešní člověk, jako by se s nadsázkou sám stával hrdinou či námětem některé sci-fi knihy, obklopen moderními technologiemi a možnostmi, kdy platí, že nic není nemožné. Role se otočily, doposud nereálné se stává zcela skutečným a sci-fi knihy se zdají být z hlediska hodnot člověku daleko bližší než takzvaná realita, v níž žije. V moderním světě se výše zmíněná nitka přetrhává a lidé přestávají rozlišovat, rozhodovat se mezi skutečným a nereálným, protože současný stav je pro ně příliš pohodlný.
Významný český představitel sci-fi literatury Karel Čapek řekl o fantazii, že to není představovat si, co věci nejsou, ale udělat něco, co by mohlo být, čímž odkryl v jedné větě obrovský přínos a hloubku tohoto literárního žánru.
Internetové knihkupectví Beletrie